Roztocké vily

Rozhodujícím podnětem pro rozvoj území bylo zprovoznění Severní státní dráhy Praha–Drážďany v roce 1851. Železnice zásadně změnila život do té doby poklidného venkova. Nevelká obec na levém břehu Vltavy, s táhlou roztroušenou vesnickou zástavbou a přirozenou dominantou panského zámku, se stala vyhledávaným výletním místem. K návštěvám lákala rozmanitá krajina s řekou, strmými svahy a háji, loukami, ovocnými sady a vinicemi. Hlavní proud nové výstavby se koncentroval stranou od jádra vesnické zástavby v údolí Únětického potoka, které bylo od konce 19. století nazýváno Tichým údolím. Majitelé letních vil patřili mezi vyšší střední třídu, byli to především pražští obchodníci a továrníci židovského původu, z nichž velká většina nepřežila holocaust. První dodnes dochovaná letní vila Mia byla postavena v polovině 19. století. Největší rozkvět letovisko prožívalo v poslední třetině 19. století.